Turistické centrum Veselska - Víno a vinařství

5. 12. 2013

21:54

Region Veselska leží v samotném srdci většího a známějšího regionálního uskupení – Slovácka, ke kterému neodmyslitelně patří folklor a víno. Slovácko je doslova osázeno vinicemi a zajímavostmi spojenými s vínem a vinařstvím. Tyto zajímavosti můžete nejlépe poznat prostřednictvím několika vinařských stezek. Vinařské stezky vedou skrze celý region Slovácka přes nejvýznamnější vinařské obce a jejich sklepní uličky či areály, kde můžete potkat místní vinaře a ochutnat jejich víno.

V letní sezóně jsou sklepy ve většině vinařských obcí otevřeny veřejnosti a jejich „otevírání“ je jednou z nejvýznamnějších událostí roku.

Více podrobností o vinařských stezkách a otevřených sklepech naleznete na: www.vinazmoravy.cz

Historie vinařství na Slovácku

Z archeologických nálezů se usuzuje, že vinná réva se na Slovácku pěstovala již v dobách, kdy na našem území sídlili Římané. Významnější rozvoj vinařství v regionu však přišel až s příchodem křesťanství na Velkou Moravu. První písemné zmínky o vinařství v oblasti Slovácka se datují do roku 1201, kdy přišel na území Velehradu řád cisterciáků, který zde založil klášter a začal vysazovat vinice.

O opravdovém rozvoji vinařství na Slovácku se však dá hovořit až od druhé poloviny 13. století, kdy se ve vinařství začala kromě církve angažovat také šlechta a zámožní měšťané. Zlatým věkem moravského vinařství pak bylo období 14. – 16. století, kdy vznikla řada vinařských center. S příchodem třicetileté války však došlo k úpadku vinařství v celé oblasti a velká část vinic zcela zanikla. Od poloviny 18. století docházelo k obnově vinic, původní rozlohy však již nikdy nedosáhly.

S industrializací a posléze kolektivizací zemědělství došlo k významným změnám ve vinohradnictví. Paralelně s masovou vinnou produkcí velkých vinařských závodů zažívalo rozkvět selské vinohradnictví na „záhumenkách“ zahrádkářů. Vlastnictví vinic a vinných sklepů od pradávna patřilo k typickému životnímu stylu na Slovácku. Vinné sklípky vznikaly v blízkosti vinohradů, a proto dnes můžeme v řadě obcí nalézt sklepní uličky či celé sklepní areály. Řada z těchto míst je dnes využívána nejen pro výrobu vína, ale také pro pořádání nejrůznějších akcí a turistické účely.

Historie vinařství ve Veselí nad Moravou

První zprávy o vinařství ve Veselí nad Moravou pocházejí z 16. století, a to v souvislosti s prodejem veselského panství. Synové Heřmana z Vojslavic Jan a Václav prodali tvrz, město Veselí, Předměstí, mýto, faru, Břehy s vinohrady a desátkem, Zarazice s vinohrady a Spinek s vinohrady roku 1526 Hynkovi z Kornic. Ke skutečnému rozvoji vinařství však ve Veselí došlo až ve století sedmnáctém a osmnáctém po příchodu rodu Želeckých z Počenic.

Pěstování vinné révy veselská vrchnost provozovala nejen na vlastním území, ale i na území cizopanském, zejména strážnickém a velehradském. Toto bylo motivováno vlastní potřebou a také snahou zajistit dostatečné množství vína pro panské šenky. Mimo to šlo také o vypěstování jakostnějších vín. Veselské panství totiž nebylo svojí výškovou polohou příliš vhodné pro vinařství. Kvalitní půda se nacházela pouze v okrajových oblastech katastrů jednotlivých osad kolem Veselí –zejména pak v Zarazicích na Liščí hoře, u Předměstí na Borkách, v Kreftech u Bzence, v Novosadech a u Vnorov ve Staré a Prostřední hoře.

Jak již bylo zmíněno, největší rozvoj vinařství ve Veselí je připisován Želeckým, kteří položili základ sklepnímu hospodářství ve Veselí. Želečtí ve Vnorovech vystavěli za účelem školení vinařů a úschovy svých vín dva sklepy – Horní a Dolní. Motivací pro výstavbu těchto panských sklepů byl do značné míry fakt, že výnos desátku a zemního z poddanských vinic začal mít převahu nad vínem sklizeným z vlastních panských vinic. I z tohoto důvodu mohli poddanští vinaři šenkovat každoročně jen mladá vína do prvního ledna a šenk starého vína zůstával pouze vrchnostenským privilegiem.

Podmínky a pěstované odrůdy na Veselsku

Region Veselska a Strážnicka se nachází v blízkosti hranic se Slovenskou republikou v podhůří Bílých Karpat. Půda je zde složená z vápencovito-pískovcových sedimentů a písečných štěrků, na nichž se nejlépe daří z bílých vín odrůdám Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Rulandské bílé a Chardonnay, z modrých odrůd je to pak zejména Rulandské modré.

Současné vinařství ve Veselí nad Moravou

Současné vinařství ve Veselí nad Moravou, co do rozlohy a vinařských tratí, je vcelku podobné historickému stavu. Nejvýznamnější vinařskou tratí jsou zarazické Lišky (dříve Liščí hora). Maximálně osluněná poloha tratě, chráněná od severu, sprašové hlinité půdy s příznivým minerálním složením dávají nejen dobré úrody moštových hroznů ale i jejich zpracováním révová vína s přívlastkem. Výraznou chutí bez delší doby vývoje zde vyniká odrůda Müller Thurgau, Muškát moravský a Ryzlink vlašský. Pozoruhodné jakosti dosahuje také Rulandské bílé, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Z červených odrůd vynikají Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe.

Další významnou tratí jsou milokošťské Borky, kde se pěstují hrozny s ranějším dozráváním jako Veltlínské červené rané nebo Müller Thurgau. Předměstské Novosady jsou v dnešní době pouze malou lokalitou, kterou významem a rozlohou nelze porovnávat s dobou největšího rozkvětu vinařství ve Veselí.

V ostatních zmíněných oblastech, tedy Kreftech a Staré a Prostřední hoře, se víno taktéž dodnes pěstuje, vinice se však v dnešní době nacházejí v katastru obcí sousedících s Veselím.

Sklepní areály na Veselsku a okolí:

Areál historických sklepů Stará hora v Blatnici pod svatým Antonínkem

Blatnice pod svatým Antonínkem je jednou z nejvýznamnějších a nejznámějších vinařských obcí našeho regionu. V okolí Blatnice a zejména na kopci svatého Antonína se vinné révě dařilo už od pradávna a podle lidových pověstí se tamější víno pilo již na Svatoplukově stolci. Podle nejstarších dochovaných záznamů víno z Blatnice bylo již ve 13. století velmi žádané a vozilo se do Prahy a do Vídně. Po staletí se zde pěstovala řada odrůd vína, nejrozšířenějšími a nejkvalitnějšími však byly nepochybně odrůdy burgundské, i proto se zdejší vinice někdy nazývají „Burgundskem Moravy“.

Zdejší sklepy, tzv. „búdy“, nacházející se pod kopcem sv. Antonína, neodmyslitelně patří k místní vinařské kultuře a dodnes poskytují zázemí pro několik desítek vinařů. „Búdy“ bývají v průběhu turistické sezóny otevřeny veřejnosti.

Kontakt: www.vinariblatnice.cz

Poloha: www.mapy.cz, 48°57'11.204"N, 17°27'48.005"E

Bzenecké vinné sklepy

Historie Bzence je stejně jako v okolních obcích silně spjata s vinařstvím a výrobou vína. První zmínky o pěstování vinné révy ve Bzenci se datují již do 12. století. V okolí Bzence se vždy pěstovalo vynikající víno, které se zpracovávalo nejdříve v tzv. búdách přímo u vinohradů a později ve sklepech nazývaných „plže“ pod vinohrady. V současnosti se ve Bzenci v blízkosti vinohradů nachází přibližně 150 vinných sklepů v několika lokalitách. Konkrétně se jedná o místní část Baráky, uličky Pod Starým hradem, Horní náměstí a oblast podél silnice do Těmic.

Sklepy jsou převážně v soukromém vlastnictví a řadu z nich lze navštívit.

Více informací na: www.sklepni-ulicky.cz

Ve Bzenci se nachází také zámek, pod kterým lze nalézt rozsáhlý sklepní labyrint. Sklepy a zámek jsou v současnosti využívány „Zámeckým vinařstvím Bzenec“, které umožňuje v letní sezóně prohlídku historických sklepů s výkladem.

Kontakt: tel: +420 775 853 956, www.zameckevinarstvi.cz

Poloha: www.mapy.cz, 48°58'33.063"N, 17°15'48.393"E

Vinařský areál Kříb v Kozojídkách

Na okraji obce Kozojídky leží vinařský areál Kříb. Nachází se zde 8 nově zrekonstruovaných vinných sklepů, které nabízejí vína z místních vinohradů, zejména z okolí Kozojídek a Hroznové Lhoty. Přes letní sezónu jsou sklepy otevřeny veřejnosti vždy v pátek a sobotu odpoledne.

Kontakt: tel: +420 733 292 946, +420 725 560 801, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Poloha: www.mapy.cz, 48°54'58.924"N, 17°23'50.131"E

Areál vinných sklepů Petrov – Plže

Areál je tvořen jedněmi z nejstarších staveb lidové architektury v České republice. Je zde přibližně 80 památkově chráněných vinných sklepů budovaných od 15. století. Sklípky vytvářejí ulicovou zástavbu se dvěma náměstíčky. To horní slouží jako přírodní hlediště, do něhož ústí ulice s výtvarně nejhodnotnějšími sklepy. Plže jsou odborníky považovány za nejlépe dochovaný soubor vinařských lidových staveb u nás. Své jméno získaly podle tvarů sklepů a také podle ústní tradice hovořící o výskytu velkého množství hlemýžďů v této oblasti. Areál je po celý rok přístupný veřejnosti. Během léta zde bývá otevřena vinotéka.

Kontakt: Vinařství Petr Klásek, tel: +420 737 310 759, www.vinarstviklasek.cz

Vinařství Miroslav Svoboda, tel: +420 723 738 978, www.vinarstvisvoboda.cz

Poloha: www.mapy.cz, 48°52'41.313"N, 17°16'18.857"E

Zámecké sklepy Strážnice

Historické zámecké sklepy ve Strážnici pocházejí již z konce 14. století a svou rozlohou o třech patrech nemají na Moravě obdoby. Nedávná rekonstrukce historických prostor umožnila jejich původní využití - přímo ve sklepech se skladují a zrají kvalitní ročníková a přívlastková vína.

Ve sklepeních je zachováno původní gotické zdivo a zaklenuté sloupy pokrývají ušlechtilé plísně. Pro zájemce jsou připravovány prohlídky sklepů s průvodcem, ochutnávkou vín a odborným výkladem.

Kontakt: tel: +420 518 370 589, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , www.zameckesklepy.cz

Poloha: www.mapy.cz, 48°54'12.004"N, 17°19'4.555"E

Zarazické sklepy ve Veselí nad Moravou

Jediné vinné sklepy ve Veselí nad Moravou se nacházejí v Zarazicích v blízkosti návrší Lišky. Sklepů je celkem šest, a přestože si Veselí nad Moravou v roce 2011 vysloužilo titul „Vinařské obce roku”, byly až do roku 2013 uzavřeny veřejnosti. V červnu roku 2013 se podařilo alespoň část sklepů otevřít veřejnosti. V rámci projektu „otevřených sklepů“ je možné se do prostor sklepa podívat, dozvědět se něco o vinařství ve Veselí a ochutnat místní vína. Sklepy je možné navštívit od června do konce září vždy v pátek, sobotu a neděli odpoledne.

Kontakt: tel: +420 731 339 807

Poloha: www.mapy.cz, 48°56'7.211"N, 17°22'13.998"E